26. 7. 2026
Profesí je soudní znalec v oboru ochrany před bleskem a jednatel české pobočky renomované technologické společnosti DEHN – člověk, kterého diváci České televize znají jako experta na nebeský oheň a který se celý život řídí zásadou, že místo dojmů musí rozhodovat exaktní data. V Sulicích na Praze-východ žije patnáct let a v nadcházejících volbách kandiduje za nové sdružení Jsme sousedé Sulice. V otevřeném rozhovoru Jiří Kutáč vysvětluje, proč by moderní obec s třemi tisíci obyvateli měla mít vlastní hřbitov a kulturní zázemí, jak řešit vleklý problém s kompostárnou v Želivci bez sousedských válek a bez vytáček odpovídá i na přímé otázky ohledně vlastního byznysového střetu zájmů či živých posudkových kauz.
Znalec, který věří faktům, ne dojmům
Pane Kutáči, řídíte tuzemské zastoupení odborné firmy, působíte jako soudní znalec a patnáct let vystupujete v médiích jako expert na ochranu před bleskem a přepětím. Proč má člověk s takto specifickou kariérou zapotřebí vstupovat do komunální politiky?
Protože po patnácti letech života na Mandavě vidím věci, které se v chování obce vůči občanům musí radikálně změnit. Moje motivace není politická, je ryze občanská a manažerská. Vedu firmu a dělám posudky pro soudy, což je profese, kde nesmíte vyslovit jediné tvrzení, které nemáte podložené exaktním měřením a nezpochybnitelnými důkazy, protože každé vaše slovo protistrana okamžitě napadne. Když pak otevřu webové stránky a dokumenty své vlastní obce, vidím pravý opak: klíčová rozhodnutí se dělají na základě momentálních nálad a podklady se před lidmi spíše schovávají. Chci na radnici přenést přesně to, co dělám celý život – rozhodování na základě podložených dat, nikoliv politických dojmů.
Žijete v Sulicích patnáct let, ale v obecních archivech, komisích ani místních spolcích vaše jméno prakticky nefiguruje. Někdo z místních starousedlíků vám může namítnout: Patnáct let jste byl komunitně neviditelný, a teď nám chcete radit, jak máme obec spravovat?
Je to naprosto legitimní otázka a nebudu ji nijak zastírat. Moje náročná profese a znalecká činnost mě léta držely na cestách po celé republice i v zahraničí, a veškerý volný čas, který mi zbyl, patřil mé rodině. Nejsem klasický spolkový aktivista. Ale to, že jsem nebyl politicky aktivní, neznamená, že jsem obec nevnímal. Patnáct let zde denně žiju a vidím, co nám tu chybí, protože to chybí mně i mým sousedům. Navíc to, že nejsem v obci v žádných zájmových strukturách historicky zaháčkovaný, vnímám jako obrovskou nezávislost. Nikoho neznám z kuloárů, nikomu nic nedlužím a do zastupitelstva chci jít čistě ohlídat procesy, rozpočet a transparentnost.
Kompostárna Želivec: Měření místo emocí
Vaším tématem číslo jedna je provoz kompostárny v Želivci, na který si lidé z okolí stěžují kvůli zápachu. Vy sám jste v této věci podal na úřad oficiální stížnost už v prosinci roku 2011. Budete po tolika letech požadovat její okamžité uzavření, jak to u podobných ekologických témat v kampaních bývá zvykem?
Slíbit voličům před volbami, že obec kompostárnu ze dne na den zavře, by bylo laciné, populistické a čistě protiprávní. Jako soudní znalec musím na stůl položit chladná fakta: provozovatel má v současnosti platná povolení, běží řízení o integrovaném povolení a proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA v roce 2023 dodatečné posuzování nevyžadoval. Moje stížnost z roku 2011 i kolektivní podněty sousedů z roku 2022 jsou však jasným důkazem, že problém se zápachem je reálný a dlouhodobý.
Můj cíl je ryze technický, nikoliv emociální. První povinností obce je přestat s provozovatelem vést debaty v rovině pocitů. Budu striktně požadovat, aby obec iniciovala nezávislá, objektivní olfaktometrická měření pachové zátěže podle platné evropské normy EN 13725 a tyto výsledky veřejně a průběžně ukazovala občanům. Pokud měření ukáže, že je vše v normě, jako znalec to plně uznám a nebudu si vymýšlet. Ale i provoz v limitech se dá vést technologicky ohleduplněji a obec musí tyto vymahatelné podmínky a moderní filtry prosadit přímo do nového integrovaného povolení. Co není změřeno, o tom se jen bezvýsledně hádáme.
„U kompostárny netvrdím bez posudku porušení norem. Ale jako soudní znalec říkám: Co není exaktně změřeno, o tom se v politice jen bezvýsledně hádáme.“
Obec pro celý lidský život
V programu zmiňujete dvě věci, které v rozvíjejících se satelitech kolem Prahy často neslyšíme: vybudování kulturního domu a zřízení obecního hřbitova. Proč považujete zrovna tyto projekty za klíčové?
Protože to ukazuje na celkový urbanistický dluh naší obce. Sulice mají přes tři tisíce obyvatel, ale nemáme jediné důstojné vnitřní místo, kde by se lidé mohli potkat na koncertě, přednášce nebo spolkové schůzi – a nemáme ani vlastní hřbitov. Zamyslete se nad tím, co to o obci říká: dá se tu sice krásně bydlet, ale za kulturou, společenským životem, a nakonec i za důstojným rozloučením se svými blízkými musíme odjíždět jinam. Dosavadní rozvoj kalkuloval pouze s domy a parcelami, ale zapomněl na celý lidský život. Chci, aby Sulice byly plnohodnotným domovem od dětských kroužků až po místo posledního odpočinku.
Jenže obec aktuálně splácí bankovní úvěry ve výši zhruba 155 milionů korun a v rozestavěném dlouhodobém majetku má vázáno dalších astronomických 381,9 milionu. Není slibování kulturních domů a hřbitovů za této finanční situace jen čistě nereálnou předvolební pohádkou?
Tato čísla z Ministerstva financí velmi dobře znám a beru je s absolutní vážností. Právě proto nikde netvrdím, že příští rok vykopeme základy a prostavíme miliony. Takové stavby se plánují na roky dopředu. Co je ale povinností odpovědného zastupitelstva hned teď, je levná procesní příprava: přesně vybrat a majetkově zajistit vhodné pozemky, zanést je koncepčně do územního plánu a připravit projekty tak, abychom v budoucnu okamžitě dosáhli na dotační tituly z ministerstev nebo od Středočeského kraje. Mimochodem, pokud jde o hřbitov, papírový projekt „Na Křížkách“ už na obci existuje – já se chci ptát, proč se manažersky nehýbe kupředu a co přesně brání jeho realizaci. A hlavně: než obec schválí jakýkoliv nový investiční výdaj, musí občanům jasně a srozumitelně ukázat, co přesně se skrývá za těmi 381 miliony rozestavěnosti a kdy ty rozdělané stavby konečně zkolauduje.
Jako projekt, který si berete osobně na starost, uvádíte výstavbu cyklostezek a bezpečných tras propojujících všechny čtyři části obce. Proč podle vás za patnáct let masivního růstu Sulic tyto stezky dodnes nevznikly?
Nechci od stolu spekulovat o vnitřních motivech současného vedení, to by odporovalo mé znalecké zásadě nemluvit bez důkazů. Vidím ale jasný technický výsledek: stezky prostě chybí a jízda na kole mezi našimi čtyřmi vesnicemi je dnes na přetížené silnici II/603 kvůli tranzitní dopravě doslova hazardem se životem. Přitom vzdálenosti mezi Sulicemi, Želivcem, Hlubočinkou a Nechánicemi jsou pro cyklodopravu naprosto ideální. Obec sice v roce 2026 konečně začala vykupovat první metry pozemků pro trasu Sulice–Želivec, ale celý proces musíme dramaticky urychlit. Chci na radnici sedět jako ten, kdo bude precizně hlídat geometrické plány, majetkové výkupy, dotace a tlačit tento projekt nekompromisně krok za krokem, aby děti mohly bezpečně jezdit do školy.
„Obec bez hřbitova a kulturního domu počítala s developerskými domy, ale ne s celým lidským životem. To chci manažersky změnit.“
Dvě hodiny upřímnosti
Vím o vás, že jste časově velmi vytížený, nechcete spravovat obec s rozpočtem desítek milionů korun tak trochu na dálkové ovládání?
Komunální politika se nedělá marketingovým chozením po ulicích. Práce zastupitele spočívá v precizním studiu smluv, analýze projektové dokumentace a věcné oponentuře ve výborech. A v tom jsem díky své profesi maximálně efektivní: umím bleskově přečíst technický spis, identifikovat slabé místo v rozpočtu a položit úředníkům správnou otázku. Dvě hodiny času soudního znalce, který ochrání obec před nevýhodnou smlouvou, mají pro Sulice větší hodnotu než desítky hodin politického řečnění na náměstích. Pokud bych ale kdykoliv v budoucnu zjistil, že své profesní povinnosti nedokážu s mandátem skloubit, veřejně to přiznám a okamžitě uvolním místo kolegům.
Odhadl jste, že vám osobně dá hlas přibližně 150 lidí, přestože v Sulicích osobně znáte jen zhruba stovku sousedů. Není to na kandidáta, který se komunitně neangažuje, poněkud sebevědomá matematika?
(smích) Chytáte mě za čísla naprosto přesně, jako protistrana u soudu, a máte pravdu, je to smělý odhad. Nebyl to znalecký posudek, ale moje úvaha, která stojí na jednoduchém principu. Kromě sousedů, které potkávám osobně, věřím, že v Sulicích žije obrovské množství racionálně uvažujících lidí, kteří ocení moji celoživotní odbornou práci, rozumný přístup a hlavně témata, která přináším – koncepční řešení kompostárny, hřbitov a bezpečné cyklostezky. Zda jsem se v tom odhadu spletl, nebo ne, ukážou s naprostou přesností až samotné preferenční hlasy ve sčítacím protokolu. Já ten výsledek s pokorou unesu, u soudního znalce se závěry kontrolují neustále a v politice by to nemělo být jinak.
Pane inženýre, děkuji vám za rozhovor.
Také moc děkuji za otázky a srdečně zdravím všechny sousedy v Sulicích, Želivci, Hlubočince i v Nechánicích.