◎ Komunální volby 2026 · Sulice
Facebook Jdeme volit · 2026
Dokument

ANEB KRÁTKÉ ČTENÍ NA SKLONKU ROKU (2019)

🗓 Dokument z roku 2019

📄 Stáhnout původní dokumentZdroj na webu obce →

ANEB KRÁTKÉ ČTENÍ NA SKLONKU ROKU

evidenční číslo: MK ČR E 15309

Připravované akce obce Sulice

30. listopadu 2019 odpoledne 15.30 Advent Sulická náves

Společně s týmem spolupracovníků jsme pro vás připravili další číslo Sulického občasníku,

ve kterém Vás seznámíme s tím nejdůležitějším, co se v obci Sulice v posledních měsících

událo.

Co v tomto čísle Sulického občasníku najdete?

Krátké ohlédnutí do dávné minulosti obce Sulice a ozřejmění nového Znaku obce Sulice.

Dalším zastavením v minulosti bude rok 1419 a setkání na Křížkách,

Informace o výstavbě Mateřské školy Sluníčko, detašované pracoviště Hlubočinka,

Zprávičky z Mateřské školy Sluníčko a krátké zastavení v Základní škole Sulice.

Velká gratulace k významnému životnímu jubileu.

Obecní úřad na nové adrese

Seznámíme vás s investičními akcemi, které již byly dokončeny i s těmi, které nás čekají

a podělíme se s vámi o problémy, které nás tíží.

Naši nejmladší

Obec Sulice je v posledních letech velmi

vyhledávanou a žádanou adresou. Vděčí tomu nejen

malé vzdálenosti od hlavního města, ale i vlastní

mateřské škole a základní škole. A že se zde daří,

vidíme každý rok při Vítání občánků. Dětí, které mají

v rodném listě rok narození 2018, žije v naší obci 15

a 15 miminek se již narodilo i v letošním roce.

V roce 2018 jednoznačně zvítězily holčičky v poměru

10:5, rok 2019 zatím přeje více chlapečkům, ale

v tuto chvíli je to opravdu těsné a to 8:7.

Stalo se hezkou tradicí, že za každého nově narozeného občánka obec Sulice vysadí strom.

Obec Sulice blahopřeje k významnému a zároveň krásnému životnímu

jubileu paní Miladě Chleborádové ze Želivce.

Paní Milada Chleborádová se narodila 29.8.1919 na Želivci. Obecnou

školu vychodila v Kostelci u Křížků a měšťanskou v Praze. Když jí bylo 13

let, rodiče ji poslali na rok do kláštera v Horažďovicích, potom následovala

Hospodyňská škola v Benešově. Po ukončení školy vystupovala v

Ochotnickém spolku Tyl na Nové Hospodě. V roce 1941 se provdala,

vychovala dvě dě ti a nyní se raduje ze dvou vnoučat a pěti pravnoučat.

Celý život byla v domácnosti, pečovala o rodinu a hospodářství. Pozitivní

myšlení, radost z každého dne, to je jejím receptem na dlouhý věk.

Od ledna 2020 na nový sulický úřad do Sulic

Vážení občan é, je nám velkou ctí vám

oznámit, že od ledna 2020 bude sídlo

obce Sulice i obecního úřadu Sulice

přemístěno poprvé v historii obce do

vlastních prostor na adrese Sulická 155.

Jedná se o zcela novou a moderní

budovu, která bude jistě důstojným sídlem

naší stále se rozvíjející moderní obce.

Telefonní spojení bude zachováno. Obec

Sulice v současné době působí

v pronajatých prostorách v soukromém

vlastnictví. Současný stav pronajaté budovy není dobrý, prostory pro další fungování

obecního úřadu nejsou vhodné. Pro návštěvy úřadu není možné vždy zachovat diskrétnost a

komfortní odbavení.

S ohledem na stěhování bude obecní úřad Sulice ve dnech

19.12.2019 až 3.1.2020 zcela uzavřen. Poprvé vás přivítáme

v nových prostorách obecního úřadu dne 6.1.2020.

Dětský den 1.6.2019

Jako již každoročně se konal 1.6.2019 na

Hlubočinském hřišti Dětský den, který pořádáme již

mnoho let pro naše nejmenší a jejich doprovod.

Letos jsme měli opět štěstí na počasí , a tak se

odpoledne pro naše děti vydařilo. Součástí dětského

dne bylo letos krom veselé dětské hudby,

nafukovacích atrakcí, vojenské techniky, ukázky

hasičského sportu

v podání našich

dobrovolných

hasičů a následně

výroba pěny pro

děti též přílet a několik vyhlídkových letů helikoptéry

pilotované zkušenými piloty. Samozřejmě nechybělo bohaté

občerstvení.

Výlety seniorů v roce 2019

V letošním roce jsme uskutečnili několik výletů

s našimi seniory. Dvakrát jsme byli v bavorských

termálních lázních v městečku Bad Füssing poblíž

města Passau a jed nou na celodenním výletě na

zámku Opočno a v horském resortu Dolní Morava.

Musíme se s potěšením pochlubit, že všechny výlety

byly úspěšné. Kdo s námi

jezdí pravidelně, ví, že

součástí výletu je vždy

bohaté občerstvení,

dobrá zábava a legrace.

Pro příští rok připravujeme několik dalších výletů, o kterých vás

budeme informovat opět na internetovýc h stránkách obce a na

pevných vývěskách.

PF

2020

Něco málo z historie aneb proč máme ve znaku loďku a ne husity.

V letošním roce Zastupitelé obce Sulice

odsouhlasili konečnou podobu znaku a vlajky

obce Sulice, jehož autorem je PhDr. Zdeněk

Kubík, heraldik/vexililog.

Znak a vlajku (prapor) obec pořizuje pouze

jednou ve své historii a jedná se o přelomový

dějinný moment. Jde o symboly, které

jsou dnes nezbytné nejen pro (vizuální)

reprezentaci obce, ale např. i protokolární

účely (např. při návštěvě prezidenta republiky

– dekorování praporu obce pamětní stuhou atd.). Zároveň se v souvislosti s udělením znaku

a vlajky dekretem předsedy Poslanecké sněmovny tyto symboly zanáší do oficiálního

(elektronického – popisného i obrazového) Registru komunálních symbolů (REKOS) na webu

Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a obec získává hodnotný dokument (archiválii

srovnatelnou s někdejším panovnickým privilegiem).

rvní p ísemná zmínka o Sulicích je z roku 1282, kdy je tehdejší majitel , vilémovský

klášter, směnil za Markovice s pražským biskupem Tobiášem. R. 1296 se však už připomíná

Konrád ze Sulic jako purkrabí břevnovského kláštera v Broumově a roku 1359 koupil

arcibiskup Arnošt z Pardubic k dotaci oltáře v chrámu svatovítském plat a kus lesa v Sulicích

od Kostelce nad Labem. R oku 1386 prodal Jan ze Sulic (v jiných pramenech je uveden

Oldřich ze Sulic) svůj majetek v Sulicích Vavřinci, synu Martina kramáře z Prahy, a Jaklinovi

z Jílového a při té příležitosti je prvně zmíněna sulická tvrz; tímto zápisem se po deseti letech

prokázali Vavřinec a sirotci po Jaklinovi při projednávání odúmrti po bratrech Janu

a Odolenovi, ale je to jediný případ, kdy byla uvedena tato tvrz jako užívaná. Z dalších

majitelů jsou doloženi Hrd ze Sulic k roku 1398, Petr ze Sulic roku 1429, roku 1457 při odúmrti

po Anně, manželce Přísnaka ze Sulic, její vnuk Heřman ze Sulic a Oldřich Medek z Valdeka

a ze Sulic, který ještě r. 1480 ručil za svého příbuzného svým majetkem v Sulicích. Rodina

dřívějších majitelů se o dstěhovala do Slepotic na Chrudimsku, ale dále užívala původního

přídomku, Slepotičtí ze Sulic. Poslední zmínka o rodu pochází z roku 1630.

oncem 15. století získal a Sulice spolu s blízkou Kamenicí obec Nového Města

pražského, která tu hospodařila až do konfiskace Ferdinandem I. r oku 1547. V zápisech

o konfiskaci a následujícím prodeji Janu Frejnarovi z Branova r oku 1550 stejně jako ve

Frejnarově závěti z r. 1551 – zase spolu se statkem Kamenice – byla naposled uváděna

i sulická tvrz, ale už jen jako „tvrz pustá s příkopem“. Celá ves pak sdílela nadále osudy statku

Kamenice až na několik let, kdy byla r oku 1566 dočasně připojena k Nechánicím; ale r oku

1576 už zase dřív ější majitel Samson Křinecký postoupil Sulice v dluhu spolu s Kamenicí

Čeňkovi Mičanovi z Klinštejna.

čkoliv od konce 17. století se při společných převodech uváděly Sulice vedle Kamenice

jako zvláštní statek, nebylo tam vrchnostenské sídlo již obnoveno. V obci u bývalého dvora

je dodnes zachováno tvrziště chráněné dvěma rybníky; příkopem kolem

tvrzního pahrbku protéká voda z horního rybníka do dolního zvaného Parkán.

Text: historie 4.6.2006 – Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Praha a okolí

Erb vladyků ze Sulic (zdejší tvrze), kteří nosili ve štítě člun/loďku s klečícím

ozbrojencem (v brnění s mečem).

600. výročí Setkání na Křížkách

V září uplynulo 600 let od doby, kdy se Na vrchu Křížka

(419 m n.m.) setkaly 29.září 1419

zástupy pražské a plzeňské

chudiny s poutníky od Sezimova

Ústí a z dalších míst v jižních

Čechách. Plzeňský kazatel

Václav Koranda zde vyhlásil

"království Boží na zemi" a vyzval

poutníky k tažení na Prahu a také,

aby napříště namísto holí přišli ozbrojeni meči. Druhý den poutníci

vyrazili ku Praze. Vrch Křížka se tak stal místem posledního

neozbrojeného setkání lidu před husitskými válkami.

Toto setkání zpodobnil Alfons Mucha ve svém

cyklu obrazů "Slovan ská epopej" pod názvem

"Schůzka na Křížkách 1419".

Památník, připomínající dobu husitskou a velké

setkání husitských stoupenců, čtverhranná

betonová věž, kterou navrhl a zrealizoval

architekt Jansa, byl otevřen dne 5. července

1931, tedy den před výročím upálení Mistra

Jana Husa. Po druhé světové válce začala

stavba chátrat a částečné opravy se dočkala až

v roce 1998. Celková rekonstrukce proběhla v roce 2018, a to i za finanční pomoci místních

obyvatel.

V neděli 29.9.2019 proběhlo odhalení pamětní desky právě k 600. výročí Setkání na

Křížkách. Poděkování patří Sdružení Boží bojovníci, které iniciovalo a uspořádalo tuto

vzpomínkovou akci a rovněž uhradilo pamětní desku.

Kanalizace a vodovod v Nechánicích

ulice Zelená, Heřmánková, K Vrchánovu, Mátová a Lomená

V souladu s dlouhodobým plánem Obce Sulice, kterým je kompletní

dokončení výstavby vodovodní a kanalizační sítě v celé obci Sulice, byla

v létě 2018 zrealizována stavba vodovodu a kanalizace v Nechánicích

v ulici Zelená , Heřmánková a K Vrchánovu. Od léta 2019 probíhá

výstavba vodovodu a kanalizace v ulicích Mátová a Lomená.

Je nutné zdůraznit, že ke zmíněné realizaci došlo mj. díky vyřešení

majetkoprávních vztahů k pozemkům a dohodě mezi jednotlivými

spoluvlastníky přilehlých nemovitostí a Obcí Sulice o spolufinancování

předmětných staveb. Teprve v tom případě je možné přisto upit

k realizaci již dlouhé roky naplánovaných, vyprojektovaných a příslušným stavebním úřadem

schválených staveb.

Úpravy povrchů obecních komunikací

S uspokojením lze konstatovat, že téměř všechny naplánované

opravy komunikací, avizované v minulém čí sle Občasníku, se

podařilo zrealizovat. Jedná se o ulice Ve Vilkách, Mezi Domky a

část ulice Staroželivecká na Želivci, ulice Ke Kapličce, Úvozová,

Chmelová a část ulice Slunečná na Hlubočince, Souběžná a část ulice Pod Remízkem

v Sulicích a Svažitá a část ulice K Vrchánovu v Nechánicích. U zbývajících ulic, které ještě

čekají buď na stavbu kanalizace a vodovodu, nebo již pouze na konečnou úpravu povrchu,

se čeká na vyřešení především majetkoprávních záležitostí. I opravy povrchu těchto ulic jsou

zařazeny d o dlouhodobého výhledu oprav obce Sulice, ale bez vypořádání současného

právního stavu tyto plánované opravy prozatím nelze realizovat.

Komunikace Mandava – Sulice

I když komunikace Mandava – Sulice pod evidenčním číslem III/000315 je

ve vlastnictví Středočeského kraje, k její opravě došlo , na základě

výrazného naléhání Obce Sulice a především díky neústupnosti starosty

obce se podařilo přesvědčit správce komunikace, tedy Krajskou správu a

údržbu silnic Středočeského kraje, k zařazení této důležité dopravní tepny

do plánu oprav a k následné realizaci samotných stavebních prací a také

byl vydán velmi důležitý souhlas vlastníka komunikace s vybudováním

chodníku a veřejného osvětlení. Dílo se podařilo a od podzimu 2018 slouží

veřejnosti nejenom samotná komunikace, ale i přilehlý chodník včetně

veřejného osvětlení. Obě tyto navazující stavby zrealizovala a financovala

Obec Sulice. V návaznosti na tuto akci byly v létě 2019 osvětleny také

autobusové zastávky na Křížkách.

Obecní les na Hlubočince a kůrovec

Od posledního a poměrně pozitivního hodnocení situace s kůrovcem v obecním lese na

Hlubočince uplynulo téměř rok a půl a je bohužel nutno konstatovat, že situace se nejenom

nezlepšila, ale výrazně zhoršila. Došlo k dalšímu rozmnožení kůrovce, ale i rozšíření druhové

skladby kůrovců, jejichž téměř neomezená nenažranost a její důsledky zaměstnávají

především kalamitní lokality v oblasti Jeseníků a na Vysočině. Tím nastává téměř kompletní

odliv pracovních sil do těchto oblastí a v důsledku toho těžařské firmy nemohou přijímat další

objednávky, práce v této oblasti je mnohonásobně více oproti minulým létům.

I když se z obecního lesa na Hlubočince občas ozývá zvuk motorové pily nasmlouvané firmy,

přesto především vzhledem k výše uvedenému stavu na trhu pracovních sil to zdaleka

nestačí na zrealizování plánovaných a nasmlouvaných záměrů, tedy vytěžit a zlikvidovat

kůrovcem napadené dříví, zamezit jeho dalšímu šíření a vysázet nové stromy.

Moje cesta sulickou školou

Výběr ze slohových prací žáků 9. A Základní školy Sulice

Londýnský zážitek

Na jaře 2018 se žáci druhého stupně vypravili do Anglie. Zažili jsme

tady ten (asi) nejbláznivější zážitek. Poslední den zájezdu jsme se

procházeli v Hydeparku, kde probíhala demonstrace. Jeden

z Angličanů ji vzal až moc vážně. My, jako turisté jsme se v klidu

procházeli po parku a najednou z křoví vyskočil nahý muž. Běžel

parkem a přeskakoval při tom malé plůtky a keříky. Poté si lehl na

trávník a odpočíval. Nakonec přijela policie, která ho nejspíše odvezla na stanici. My jsme se

opravdu hodně nasmáli a myslím, že na tento zážitek jen tak nezapomeneme.

Popis naší školy

Jsem žákyně 9. ročníku ZŠ Sulice. Do této školy chodím od šesté třídy. Můžu říci, že škola

se od začátku dost posunula. Když jsem nastupovala, byly otevřené tři třídy, takže nebylo

nutné, aby bylo k dispozici hodně prostoru. Teď se mi zdá, že máme málo místa. Na druhou

stranu je pravda, že třídy jsou vybavené interaktivní tabulí a máme dokonce dvě speciální

učebny. Jednu zaměřenou na chemii a druhou na hudební výchovu. Ve škole se nachází i

knihovna, máme čtenářský klub a školní časopis. I přes méně příjemné změny, kdy se nám

střídají učitelé, zde panuje příjemná atmosféra. Učitelů se nemusíme bát, máme hezky

vyzdobené chodby, k dispozici různorodé kroužky, exkurze a výlety. Žáci druhého stup ně

vycestovali už i do zahraničí a v loňském školním roce navštívili Londýn. Školní zahrada je

šikovně vyřešená, kromě zeleně od letošního roku využíváme i nové školní hřiště. Jediné, co

mi opravdu vadí, je nedořešené druhé patro. Přimlouvala bych se např. za pořízení zrcadel

na toaletách.

Tři králové

Když jsem začínal šestou třídu ZŠ Sulice, vzpomínám si, že jsem nevěděl, do čeho jdu, ale

byl jsem hodně rád, že zůstávám se svými spolužáky z minulé školy. Poznal jsem i nové

kamarády a společně jsme vytvořili skvělý kolektiv. V šesté třídě jsem zažil smutek, napětí a

radost. Velkou oporou nám byl i tři králové: pánové Stehno, Chadraba, Čuřík. V sedmé třídě

jsme poznali nové učitele i spolužáky. Na neplánovaném výjezdu na začátku osmého ročníku

(dostavovalo se podkroví školy) jsme poznali, a to myslím upřímně, opravdu báječné učitele.

Už s dostavěnou školou šlo učení jako báseň. Pomohlo nám k tomu i moderní vybavení

učeben a poznal jsem nového spolužáka, který je velký vtipálek. A teď devátá třída – je těžké

o tom mluvit. Asi mi ukápne i slza. Čeká nás hodně úkolů, myslím tím nejen přípravu na

přijímací zkoušky, ale i celkovou přípravu na ukončení jedné krásné etapy a začátek nové.

Bude to těžký úkol, ale doufám, že se nám to společně podaří.

Nezapomenutelné zážitky

Naše škola je tak trošku specifická. Učitelé tu mají pozitivní přístup k různým věcem, jsou

komunikativní a snaží se nám pomoci a vyjít vstříc. Pan ředitel vede školu moderním

způsobem, což se většině žáků a rodičů líbí. Při stavbě školy se myslelo na dostatečný pohyb

žáků, proto máme dobře vybavenou tělocvičnu i venkovní hřiště. Ve druhém patře se nachází

snad nejoblíbenější učebna přírodních věd, především kvůli pokusům. Pan starosta je hodný

a přátelský, snaží se do školy co nejvíce investovat nejen vybavení m, ale i různými výlety.

Minulý školní rok jsme první dva týdny byli na škole v přírodě, pan starosta za námi přijel a

dokonce nás vzal i na výlet. Stejně jako v šesté třídě, kde s námi absolvoval stezku korunami

stromů, bobovou dráhu a další dobrodružné c hvíle. Díky tomu, že se s panem Stehnem

těchto různých akcí zúčastnili, zůstane nám vzpomínka na nezapomenutelné zážitky.

Na samotě u pole

Naši školu najdete na samotě u Šimkovic pole, ne někde v Praze mezi paneláky. Nevýhodou

jsou kontejnery, ze kterých je škola postavená. Přes léto je tu strašné vedro a také se snadno

ničí zdi. Učitelé jsou moc hodní, snaží se nás všechno naučit a nevybírají si jedince, které by

měli raději, než ostatní. Pan ředitel nás v loňském školním roce vzal do Anglie, což byla určitě

velká starost, ale pro mě to byl nejlepší zájezd, jaký jsem na škole zažila. Absolvovali jsme i

školu v přírodě a lyžařský výcvik. Ze všech akcí mi zůstalo spousty zážitků a zkušeností. Teď

zpátky ke škole, třeba ke kolektivu. Na druhém stupni si rozumíme, v naší třídě se vzájemně

nepodceňujeme a neurážíme mladší děti, ale naopak je bereme jako sobě rovné. Uvědomuji

si i fakt, že paní učitelka Gajdošová, která nás učí tělocvik, to nemá jednoduché díky malé

tělocvičně. Třeba se postupem času podaří tento problém vyřešit. Obědy mi někdy chutnají

a někdy ne, každopádně je teď výhodná možnost výběru ze dvou jídel. Pokud mi něco

nechutná, mohu si oběd odhlásit. V případě, že bude narůstat počet tříd, bude nezbytně nutné

školu zvětšit. Jsem vděčná za učebnu na pokusy, dosud jsme je totiž nedělali. Jinak je tu

všechno celkem fajn.

O té „NAŠÍ“ škole

Jak už z názvu vyplývá, jsme taková menší a rodinná škola. Rok co rok se zlepšuje a

naplňuje. Letošním školním rokem jsme se stali plnohodnotnou základní školou se v šemi

devíti ročníky. Není divu, že je nám tu báječně, když si užíváme takové rozmazlování. Ať už

jde o koberce nebo velké polštářové sedáky určené k odpočinku, venkovní hřiště pro kluky

na fotbal nebo učitele, kteří jsou až na pár výjimek vždy vstřícní a u mí přistoupit na

kompromisy. Nemluvě o tom, jak se o nás učitelé starají. Snaží se tu pro nás být, pomohou

dobrým slovem, ale také nás podporují, rozvíjejí naše talenty a pomáhají v realizaci našich

snů. Nezavírají nám dveře otevřené do světa, ale vedou nás ke správným rozhodnutím a přes

všechny komplikace se snaží dovést nás k cíli. Pro nás deváťáky je to v tuto chvíli volba

budoucího povolání. Jako jedna z mála škol nám ta naše poskytuje výhled do jiných krajů,

lépe řečeno do cizích zemí. Minulým rokem to byla Anglie. O tom, kam se podíváme letos,

zatím jen přemýšlíme. Na závěr už můžu říct jen svůj pohled. Byla jsem pět let na velké

pražské škole. A jestli se někde cítím dobře, je to právě tady u nás.

INFORMACE Z MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNÍČKO SULICE

2. září byl zahájen nový školní rok 2019/2020, v historii naší Mateřské

školy Sluníčko Sulice již 9. školní rok.

1. září 2011 totiž naše mateřská školka slavnostně zahájila svůj provoz.

Byla to veliká sláva, doposud největší stavba v obci, Dne otevřenýc h

dveří se zúčastnilo opravdu velké množství našich i přespolních občanů.

Bez problémů jsme tehdy školku naplnili nejen dětmi, ale i novými

zaměstnanci.

5. výročí fungování jsme 1. září 2016 oslavili společně

s otevřením nové Základní

školy Sulice pod zá štitou

tehdejšího hejtmana

Středočeského kraje pana

Miloše Petery a s Pepou

Melenem a jeho známou

písní „ Né, pě tku né, já jsem v tom nevinně“. V tomto

školním roce jsme měli ve škole umístěnu také třídu s 17

dětmi s názvem Žabičky.

V loňském školním roce 2018/2019 přibylo ke kamenné školce na Želivci detašované

pracoviště, Lesní mateřská škola Pampeliška na Hlubočince. Maximální kapacita školek je

112 dětí ve Sluníčku ve 4 třídách, 28 dětí v jedné třídě – Mravenečci, Motýlci, Včeličk y a

Berušky a 30 dětí ve 2 třídách v LMŠ Pampeliška – Veverky a Ježečci. Dovedete si tedy

spočítat, kolik mrňousků nám už prošlo rukama, jaké množství jsme vzdělávali a vychovávali.

Z našich prvních nejstarších dětí jsou již slečny a mladí pánové, kteří na vštěvují 8. třídy

základních škol.

Musím s hrdostí zkonstatovat, že v našich školkách panuje vlídná,

inspirující, přátelská a řekla bych až rodinná atmosféra, ve které jsme

si všichni (děti, rodiče, zaměstnanci, zřizovatel, veřejnost) navzájem

rovnocennými partnery, přáteli. Zajímáme se jeden o druhého,

pomáháme si, povzbuzujeme, a hlavně se máme rádi. V tuto chvíli je

v obou školkách zaměstnáno 22 zaměstnanců – 16 pedagogů, z toho

1 ředitelka, 2 vedoucí učitelky, 10 učitelek MŠ (2 jsou na poloviční

úvazek) a 3 asistenti pedagoga a 7 nepedagogů, z toho vedoucí

provozních zaměstnanců a hospodářka v jedné osobě, kuchařka,

pomocné kuchařky a paní uklízečky. Máme i školního asistenta, který

je financován z peněz Evropské unie.

Vizí našich mateřských škol je umožnit VŠEM dětem prožívat šťastné

a aktivní dětství, co nejvíce ve spolupráci s rodiči, s prarodiči, se sourozenci, ale i s naším

zřizovatelem Obcí Sulice. Probouzet a rozvíjet u dětí vztah k přírodě, schopnost přírodu

vnímat, prožívat, zkoumat, navazovat n a rodinnou výchovu a rozvíjet samostatné, zdravě

sebevědomé děti, připravené pro úspěšné zahájení školní docházky. Hlavní myšlenkou

našeho vzdělávacího programu je pomoci z dětí vychovat „občánky“, kteří se budou cítit být

součástí naší vesnice či našeho regionu.

Horkou novinkou v tuto chvíli je, že se zástupcům OÚ Sulice v čele s panem starostou Ing.

P. Čuříkem podařilo získat státní dotace na výstavbu nové mateřské školy na Hlubočince,

kterou rodiče očekávají s nadšením. Zejména ti, kteří nebyli v řádném přijímacím řízení

v květnu přijati do mateřské školy pro nedostatek kapacity. Ale o tom Vás jistě bude

podrobněji informovat pan starosta.

Děkuji za pozornost a přeji krásné podzimní dny. Za kolektiv zaměstnanců MŠ Sluníčko a

LMŠ Pampeliška Vendula Kunická.

Tekutiny je nutné doplňovat pravidelně aneb hlad je přestrojená žízeň

Bílý svařák (4 porce)

1 pomeranč, 250 ml vody, 4 lžíce cukru, hrst rozinek, 4 svitky

skořice, 4 hvězdiček badyánu, 8 hlaviček hřebíčku, 750 ml bílého vína, 50

ml amaretta nebo bílého rumu.

Pomeranč pořádně odrhněte v horké vodě a okrájejte z něj kůru tak, aby na

ní bylo co nejméně bílé části, protože s ní by víno zbytečně zhořklo. Z

dužniny pak vymačkejte šťávu a přiveďte k varu spolu s vodou, oloupanou

kůrou, cukrem, rozinkami (nemusí být, ale dodají vínu na sladkosti), skořicí,

badyánem a hřebíčkem. Vařte asi 15 minut, poté

přilejte víno a zahřejte jen těsně pod bod varu (aby se vám vyvařil

alkohol).

TEMPERAMENTNÍ SANGRIA

led

sedmička červeného nebo bílého vína

brandy nebo whisky (množství nechávám na vás, ale stačí 4 cl)

zralé ovoce plné šťávy, nejlépe pomeranče, limetky, nektarinky a broskve

na oslazení přírodní cukr, med, kvalitní ovocné sirupy

1. Sangria se podává vždy ledově studená. Nejprve si přichystejte kostky ledu a před

samotnou přípravou nápoje nechte veškeré suroviny vychladit v chladničce.

2. Do karafy vložte led, nalijte sedmičku červeného vína (můžete zaměnit za bílé), trochu

brandy nebo whisky a přidejte sladidlo. Použijte přírodní cukr nebo med, kvalitní ovocný

sirup – co máte rádi a v takovém množství, aby byl nápoj jen lehce ochucen. Vše dobře

promíchejte.

3. Přidejte na kousky a na plátky rozkrájené přezrálé ovoce plné šťávy. Základ tvoř í

pomeranče, citrony, limety a broskve, ale máte-li lesní plody, ananas, hroznové víno nebo

kiwi, můžete je přimíchat. Vyhněte se kyselejšímu ovoci jako je např. rybíz; ostatní ovoce

rozkrájejte, aby pustilo co nejvíce šťávy.

Suroviny by se měly vejít do litrové karafy na víno. Ihned podávejte.

Stáhnout původní dokument (archiv) → · zdroj na webu obce

← Dokumenty