🗓 Dokument z roku 2021
📄 Stáhnout původní dokumentZdroj na webu obce →
Ročník 2021
SBÍRKA ZÁKONŮ
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 38 Rozeslána dne 26. února 2021 Cena Kč 71,–
O B S A H :
94. Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů
95. Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021
94
ZÁKON
ze dne 26. února 2021
o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České re-
publiky:
ČÁST PRVNÍ
MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ
PŘI EPIDEMII ONEMOCNĚNÍ COVID-19
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje opatření pro zvládání
epidemie onemocnění COVID-19 způsobené no-
vým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2
(dále jen „epidemie COVID-19“) a jejích dopadů na
území České republiky.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně ve-
řejného zdraví“).
(3) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vy-
hlášen stav pandemické pohotovosti. Stav pande-
mické pohotovosti lze ukončit či znovu obnovit
usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh
vlády nebo jedné pětiny všech poslanců. Usnesení
o ukončení stavu pandemické pohotovosti a jeho
obnovení se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
§ 2
Mimořádná opatření
(1) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „minis-
terstvo“), krajská hygienická stanice nebo Hygienic-
ká stanice hlavního města Prahy (dále jen „krajská
hygienická stanice“) může za účelem likvidace epi-
demie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného
vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže
určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného
účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo
služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno one-
mocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky pro-
vádění takových činností nebo poskytování tako-
vých služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné
opatření podle věty první s celostátní působností
nebo s působností na území několika krajů. Krajská
hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit
na území svého správního obvodu.
(2) Mimořádným opatřením podle odstavce 1
je
a) omezení veřejné dopravy nebo stanovení pod-
mínek jejího provozování,
b) omezení činnosti obchodní nebo výrobní pro-
vozovny nebo provozu obchodního centra
nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,
c) omezení provozování holičství, kadeřnictví, pe-
dikúry, manikúry nebo solária, poskytování
kosmetických, masérských, regeneračních nebo
rekondičních služeb nebo provozování živnosti,
při níž je porušována integrita kůže, nebo sta-
novení podmínek jejich provozování nebo po-
skytování,
d) omezení provozování přírodního nebo umělého
koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmí-
nek pro jejich provoz,
e) zákaz nebo omezení konání veřejných nebo
soukromých akcí, při nichž dochází ke kumu-
laci osob na jednom místě, nebo stanovení pod-
mínek jejich konání snižujících riziko přenosu
onemocnění COVID-19, včetně stanovení ma-
ximálního počtu fyzických osob, které se jich
mohou účastnit; zákaz nebo omezení nelze
vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce
ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů
a jiných veřejných nebo soukromých osob,
které se konají na základě zákona, a shromáž-
dění podle zákona o právu shromažďovacím,
f) omezení výuky nebo jiného provozu vysoké
školy nebo stanovení podmínek pro výuku
nebo jiný provoz vysoké školy,
Sbírka zákonů č. 94 / 2021 Strana 866 Částka 38
g) příkaz poskytovatelům zdravotních služeb vy-
členit věcné, technické nebo personální kapacity
ve zdravotnických zařízeních,
h) zákaz nebo omezení nebo stanovení podmínek
návštěv ve zdravotnických zařízeních, zaříze-
ních sociálních služeb nebo ve věznicích,
i) příkaz používat ochranné, mycí, čisticí nebo de-
zinfekční prostředky a další protiepidemická
opatření,
j) příkaz poskytovatelům zdravotních služeb ne-
bo poskytovatelům sociálních služeb v týden-
ním stacionáři, domově pro osoby se zdravot-
ním postižením, domově pro seniory nebo do-
mově se zvláštním režimem poskytnout minis-
terstvu nebo krajské hygienické stanici informa-
ce z jejich činnosti za účelem nastavení proti-
epidemických opatření,
k) omezení provozu dotčených prvků kritické
infrastruktury a stanovení pravidel pro zajištění
jejich provozu,
l) přemístění osob ve výkonu vazby nebo ve vý-
konu trestu odnětí svobody do jiné věznice
nebo vyloučení volného pohybu těchto osob
mimo věznici,
m) příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky
na přítomnost onemocnění COVID-19.
(3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vzta-
huje, jsou povinny se jím řídit.
(4) Mimořádné opatření
a) podle § 2, nebo
b) podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona
o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je li-
kvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí
jejího opětovného vzniku a které má celostátní
působnost,
může být nařízeno pouze v době stavu pandemické
pohotovosti. Skončením stavu pandemické pohoto-
vosti mimořádná opatření podle věty první pozbý-
vají platnosti.
§ 3
Nařízení mimořádných opatření
(1) Mimořádné opatření podle § 2 ministerstvo
nebo krajská hygienická stanice nařídí pouze v ne-
zbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
(2) V odůvodnění mimořádného opatření podle
§ 2 se zohlední aktuální analýza epidemiologické
situace onemocnění COVID-19 a konkrétní míra
rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi
či jinými charakteristikami a přiměřenost zásahu do
práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických
osob.
(3) Mimořádná opatření podle § 2 nařídí minis-
terstvo nebo krajská hygienická stanice po předcho-
zím souhlasu vlády.
(4) V případě nebezpečí z prodlení může minis-
terstvo nebo krajská hygienická stanice nařídit
mimořádná opatření podle § 2 i bez předchozí-
ho souhlasu vlády. Pokud vláda s mimořádným
opatřením nařízeným podle věty první nevysloví
do 48 hodin od jeho vyhlášení souhlas, opatření
pozbývá platnosti uplynutím této lhůty.
(5) Usnesení, kterým vláda vyslovila souhlas
s mimořádným opatřením podle § 2, vláda ne-
prodleně zveřejní na svých internetových stránkách
a v hromadném informačním prostředku. Stejným
způsobem vláda neprodleně zveřejní i informaci
o tom, že nevyslovila souhlas s mimořádným
opatřením nařízeným podle odstavce 4.
(6) Mimořádné opatření podle § 2 vydá minis-
terstvo nebo krajská hygienická stanice jako opatření
obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření
obecné povahy. Toto opatření nabývá účinnosti
čtvrtým dnem ode dne vyvěšení na úřední desce mi-
nisterstva nebo krajské hygienické stanice, nesta-
noví-li ministerstvo nebo krajská hygienická stanice
pozdější den nabytí jeho účinnosti. Hrozí-li nebez-
pečí z prodlení, může ministerstvo nebo krajská hy-
gienická stanice stanovit dřívější den nabytí účinnosti
mimořádného opatření než uvedený ve větě druhé.
Mimořádné opatření se vyvěšuje na dobu nejméně
15 dnů. Ministerstvo zašle opatření též krajským hy-
gienickým stanicím, které jsou povinny jej bezod-
kladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu
nejméně 15 dnů. Krajská hygienická stanice zašle jí
vydané mimořádné opatření bezodkladně minister-
stvu; ministerstvo toto opatření zveřejní na své úřed-
ní desce.
(7) Ministerstvo a krajská hygienická stanice
mimořádná opatření vydaná podle § 2 nejméně jed-
nou za 2 týdny od jeho vydání přezkoumá. Pokud
pominuly nebo se změnily důvody pro vydání
mimořádného opatření podle § 2, ministerstvo nebo
krajská hygienická stanice jej bezodkladně zruší ne-
Sbírka zákonů č. 94 / 2021Částka 38 Strana 867
bo změní; v případě změny mimořádného opatření
podle § 2 se odstavce 1 až 6 použijí obdobně, v pří-
padě zrušení mimořádného opatření podle § 2 se
použije odstavec 6 obdobně.
§ 4
Mimořádná opatření podle zákona
o ochraně veřejného zdraví
Zmocnění ministerstva a krajské hygienické sta-
nice k vydávání mimořádných opatření podle § 69,
§ 80 odst. 1 písm. g) a § 82 odst. 2 písm. m) zákona
o ochraně veřejného zdraví není tímto zákonem do-
tčeno. Při vydávání mimořádných opatření podle
§ 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně ve-
řejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie
COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného
vzniku a které mají celostátní působnost, se použije
§ 3 odst. 1 až 5 a § 9 obdobně.
§ 5
Poskytování informací
(1) Ministerstvo zveřejňuje na svých interneto-
vých stránkách
a) aktuální analýzu epidemiologické situace one-
mocnění COVID-19, epidemiologický model,
na základě kterého jsou vydávána opatření, a od-
had jejího vývoje,
b) informativní přehled o míře ohrožení obyvatel-
stva a o opatřeních, která jsou spojena s různou
mírou ohrožení,
c) statistická data o zvládání epidemie COVID-19
a o očkování obyvatelstva v otevřeném a stro-
jově čitelném formátu a
d) informace o platných a účinných mimořádných
opatřeních vydaných podle tohoto zákona nebo
zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li jejich
účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo ne-
bezpečí jejího opětovného vzniku.
(2) Vláda předloží Poslanecké sněmovně zprá-
vu o opatřeních učiněných ve stavu pandemické po-
hotovosti včetně informací o přezkoumání opatření
podle § 3 odst. 7, a to nejméně jednou za 2 týdny.
(3) Pro postup vyřízení žádostí poslanců a sená-
torů ohledně informací týkajících se mimořádných
opatření podle tohoto zákona se lhůta pro poskyt-
nutí informací podle § 11 odst. 2 zákona o jednacím
řádu Poslanecké sněmovny a § 12 odst. 2 zákona
o jednacím řádu Senátu nepoužije. Informace podle
věty první budou poslanci nebo senátorovi na jeho
žádost poskytnuty nejpozději do 15 dnů ode dne
podání jeho žádosti.
§ 6
Realizace mimořádných opatření
(1) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořád-
ného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření
podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li
jeho účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo ne-
bezpečí jejího opětovného vzniku, požádá minister-
stvo o součinnost některou ze základních složek
integrovaného záchranného systému.
(2) Pokud realizace mimořádného opatření
podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69
zákona o ochraně veřejného zdraví vyžaduje prove-
dení záchranných prací a síly a prostředky základ-
ních složek integrovaného záchranného systému ne-
jsou k provedení záchranných prací dostatečné,
může vláda na návrh ministra obrany na základě
žádosti ministra zdravotnictví rozhodnout o použití
Armády České republiky k záchranným pracím
podle zvláštního právního předpisu
1).
(3) Základní složka integrovaného záchranného
systému nebo Armáda České republiky součinnost
neposkytne, pokud není k poskytnutí způsobilá
nebo by poskytnutím ohrozila svou činnost.
(4) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořád-
ného opatření nařízeného poskytovateli zdravotních
služeb podle § 2 nebo mimořádného opatření podle
§ 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, vyžádá si
tento poskytovatel součinnost Policie České re-
publiky.
(5) Pro účely plnění konkrétního úkolu v rámci
vyžádané součinnosti podle odstavce 1, 2 nebo 4
může vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra
vnitra nebo ministra obrany vyčlenit prostředky ze
státního rozpočtu.
Sbírka zákonů č. 94 / 2021 Strana 868 Částka 38
1) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Koordinace plnění mimořádných opatření
(1) Ministerstvo může za účelem naplňování
mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných
opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejné-
ho zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie
COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného
vzniku, usměrňovat, koordinovat a kontrolovat čin-
nost poskytovatelů zdravotních služeb nebo posky-
tovatelů sociálních služeb v týdenním stacionáři, do-
mově pro osoby se zdravotním postižením, domově
pro seniory nebo domově se zvláštním režimem.
(2) Ministerstvo může za účelem koordinace
mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných
opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejné-
ho zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie
COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného
vzniku, požádat vládu o svolání Ústředního krizo-
vého štábu
2).
§ 8
Součinnost s orgány krizového řízení
v území při realizaci mimořádných opatření
a koordinaci jejich plnění
(1) Ministerstvo informuje hejtmana kraje
o mimořádných opatřeních dle § 2, která se dotýkají
území kraje, a to před jejich vydáním.
(2) Hejtman kraje koordinuje provedení stano-
vených mimořádných opatření v podmínkách kraje.
Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické
osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny sta-
novená mimořádná opatření splnit.
(3) Pro plnění úkolů spojených se zvládáním
epidemie COVID-19 může hejtman kraje využít kri-
zový štáb zřízený dle zvláštního právního před-
pisu
3).
(4) Orgány obce s rozšířenou působností,
orgány obce s pověřeným obecním úřadem a orgány
obce plní potřebné úkoly nezbytné pro zvládání
epidemie COVID-19 dle pokynů ministerstva nebo
hejtmana kraje.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí na
hlavní město Prahu a primátora hlavního města
Prahy obdobně.
§ 9
Náhrada škody
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou
právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poško-
zený“) během stavu pandemické pohotovosti v pří-
činné souvislosti s
a) mimořádnými opatřeními podle § 2, nebo
b) mimořádnými opatřeními podle zákona
o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je
zvládání epidemie COVID-19.
(2) Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda.
Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti
s pořízením nebo používáním ochranných, mycích,
čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát
nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.
(3) Nárok na náhradu škody podle odstavce 1
může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to
ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě
dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak
právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede
totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku
a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku,
příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností
podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které
právo zaniká.
(4) Škoda se hradí v rozsahu, v němž poško-
zený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné
předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále
snižuje o výši dotací, návratných finančních výpo-
mocí a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění
dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimo-
řádných opatření uvedených v odstavci 1.
(5) Uplatnění nároku na náhradu škody podle
tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění
nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se ná-
hrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy,
pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho
nárok plně uspokojen.
Sbírka zákonů č. 94 / 2021Částka 38 Strana 869
2) § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3) § 24b zákona č. 240/2000 Sb.
(6) Je-li pro posouzení nároku na náhradu
škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má
v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci,
poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu fi-
nancí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost.
Přestupky
§ 10
(1) Přestupku se dopustí právnická nebo pod-
nikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné
opatření podle § 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit
pokutu až do
a) 3 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i),
pokud k nedodržení mimořádného opatření po-
dle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování
zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),
c) 500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f), g) ne-
bo m),
d) 100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných pří-
padech než uvedených v písmenu a), nebo
e) 50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. h) nebo j).
(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a)
spáchán opakovaně po nabytí právní moci roz-
hodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do
4 000 000 Kč.
(4) Je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán
jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající
fyzické osoby na základě pokynu této právnické
nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměst-
nanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické
nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální
možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit
o čtvrtinu.
§ 11
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že nedodrží mimořádné opatření podle § 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit
pokutu až do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i),
pokud k nedodržení mimořádného opatření po-
dle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování
zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k),
b) 500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),
c) 100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) nebo g),
d) 50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. h), j), l) nebo
m), nebo
e) 30 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného
opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných pří-
padech než uvedených v písmenu a).
(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a)
spáchán opakovaně po nabytí právní moci roz-
hodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do
2 000 000 Kč.
(4) Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze
spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě
pokynu svého zaměstnavatele.
§ 12
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupek podle tohoto zákona projednává
krajská hygienická stanice.
(2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(3) Příkazem na místě může přestupek podle
tohoto zákona projednávat též orgán Policie České
republiky nebo strážník obecní policie.
(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle
§ 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) se za-
pisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem
trestů.
(5) Přestupek podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11
odst. 2 písm. a) je spáchán opakovaně, jestliže od na-
bytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku,
z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spá-
chání neuplynulo 12 měsíců.
§ 13
Soudní přezkum mimořádných opatření
(1) K projednání návrhu podle soudního řádu
správního na zrušení mimořádného opatření podle
Sbírka zákonů č. 94 / 2021 Strana 870 Částka 38
tohoto zákona nebo mimořádných opatření podle
§ 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně ve-
řejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, je-
jichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo
nebezpečí jejího opětovného vzniku a které mají
celostátní působnost, je příslušný Nejvyšší správní
soud, pokud mimořádné opatření vydalo minister-
stvo. V ostatních případech je k projednání návrhu
příslušný krajský soud.
(2) Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy
návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo
účinnosti.
(3) Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej
mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usne-
sením odmítne. Pokud soud nepostupuje podle věty
první, návrh se projednává přednostně.
(4) Pozbylo-li mimořádné opatření platnosti
v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu
postupu v řízení. Dojde-li soud k závěru, že opatření
obecné povahy nebo jeho části byly v rozporu se
zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze
své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obec-
né povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným
způsobem, v rozsudku vysloví tento závěr.
(5) Rozhoduje-li soud ve věci, jejíž rozhodnu-
tí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného
opatření, a probíhá-li řízení o návrhu na zrušení
mimořádného opatření, soud vyčká rozhodnutí
o návrhu na zrušení mimořádného opatření a pů-
vodní řízení do té doby přeruší.
(6) Kasační stížnost proti rozhodnutí ve věci
podle odstavce 1 věty první není přípustná.
§ 14
Použití trestních předpisů
během stavu pandemické pohotovosti
Je-li spáchán trestný čin v době stavu pande-
mické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci
dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a před-
pisy trestního práva s touto okolností spojují použití
vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující
okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trest-
ného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným
činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na
zvládání epidemie COVID-19.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím
§ 15
V § 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromaž-
ďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb. a zákona
č. 252/2019 Sb., se na konci textu odstavce 4 do-
plňují slova „pokud úřad nebo Policie České re-
publiky vydá takový pokyn, je-li narušen či ohrožen
pokojný průběh shromáždění“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti
Správy státních hmotných rezerv,
ve znění pozdějších předpisů
§ 16
V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy
státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/
/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 256/
/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 419/
/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/
/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., č. zákona 51/
/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/
/2017 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., se za § 4d vkládá
nový § 4e, který včetně poznámek pod čarou č. 9
a 10 zní:
㤠4e
Správa může při nařízení mimořádných opatře-
ní při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskyt-
nout
a) orgánu ochrany veřejného zdraví
9) nebo
b) organizační složce státu, která je poskytovate-
lem zdravotních služeb 10)
v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou
jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit
pouze na základě žádosti Ministerstva zdravotnictví.
Po ukončení provádění mimořádných opatření při
epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být ne-
spotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny.
Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě
nahrazeny ústředním správním úřadem, do jehož
oblasti působnosti spadají subjekty podle věty první.
Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c
Sbírka zákonů č. 94 / 2021Částka 38 Strana 871
zákona o majetku České republiky a jejím vystupo-
vání v právních vztazích 1b) se nepoužijí.
9) § 78 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.
10) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmín-
kách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon)
§ 17
V § 97e zákona č. 121/2000 Sb., o právu autor-
ském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve
znění zákona č. 102/2017 Sb., se na konci odstavce 4
tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l),
které zní:
„l) zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání
podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho roz-
množeniny nezbytné pro takové zpřístupnění,
knihovnou podle knihovního zákona v období,
kdy je knihovna uzavřena více než 2 měsíce,
uživatelům knihovny, a to výhradně pro účely
vzdělávání nebo výzkumu; toto ustanovení se
nevztahuje na počítačové programy, na díla
nebo umělecké výkony zaznamenané na zvu-
kový nebo zvukově obrazový záznam, na vy-
dané notové záznamy díla hudebního nebo hu-
debně dramatického a na díla, jejichž zpřístup-
ňování touto knihovnou je předmětem jiných
licenčních smluv.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 18
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/
/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/
/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/
/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/
/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/
/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/
/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/
/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/
/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/
/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/
/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/
/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/
/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/
/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/
/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/
/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/
/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/
/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/
/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/
/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/
/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/
/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/
/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/
/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/
/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/
/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/
/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/
/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/
/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/
/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 36/
/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 62a se dosavadní text označuje jako od-
stavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které včetně
poznámek pod čarou č. 105 a 106 znějí:
„(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno
zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiolo-
gického šetření a zpracovávat osobní údaje o prosto-
rové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí
jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace
a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná.
Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravo-
vat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí
Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty
první pro epidemiologické šetření
105).
(3) Krajská hygienická stanice nebo Minister-
stvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo
právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven
systém pro zpracování osobních údajů v souladu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
2016/679
106) a zákonem o zpracování osobních
údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení
výkonu činností prováděných v rámci epidemiolo-
Sbírka zákonů č. 94 / 2021 Strana 872 Částka 38
gického šetření, které spočívají ve zjišťování infor-
mací důležitých pro epidemiologické šetření.
(4) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3
obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být pře-
nesen, a podmínky jejich výkonu, zejména
a) úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem
přenesených činností,
b) úpravu ochrany a zpracování osobních údajů,
c) stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní
smlouva uzavírána,
d) stanovení podmínek a důvodů pro výpověď
veřejnoprávní smlouvy.
(5) Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na
základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se
vztahuje § 89 obdobně.
105) Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765
ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro
zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů od-
povědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje pro-
váděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího
rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července
2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/
/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi
vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování
kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii
COVID-19.
106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679
ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v sou-
vislosti se zpracováním osobních údajů a o volném po-
hybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obec-
né nařízení o ochraně osobních údajů), v platném
znění.“.
2. V § 92n se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b)
spáchán opakovaně po nabytí právní moci roz-
hodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do
4 000 000 Kč.“.
3. V § 93 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Pravomocné rozhodnutí o přestupku
podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence
přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(4) Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je
spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci
rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obvi-
něný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo
12 měsíců.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů
§ 19
V § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona
č. 179/2006 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona
č. 82/2015 Sb. a zákona č. 284/2020 Sb., se doplňují
odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Ministerstvo může v průběhu roku se sou-
hlasem vlády stanovit další finanční prostředky stát-
ního rozpočtu na výdaje spojené s činností škol
a školských zařízení nezbytné k naplnění krizového
opatření vlády vyhlášeného podle krizového zákona
nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravot-
nictví podle zvláštního zákona, a to pro jednotlivé
právnické osoby vykonávající činnost školy nebo
školského zařízení. Ministerstvo stanoví a zveřejní
ve Věstníku
a) podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dal-
ších finančních prostředků a
b) účel, na který může právnická osoba tyto další
finanční prostředky použít, a případné další
podmínky, které musí právnická osoba v souvis-
losti s použitím těchto dalších finančních pro-
středků splnit.
(4) Další finanční prostředky podle odstavce 3
ministerstvo poskytuje postupem podle odstavce 1
a krajský úřad má povinnost je právnickým osobám
poskytnout.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 161/2020 Sb., o některých
úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti
s mimořádnými opatřeními při epidemii
a o změně zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
§ 20
V § 1 odst. 1 zákona č. 161/2020 Sb., o někte-
rých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti
s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
Sbírka zákonů č. 94 / 2021Částka 38 Strana 873
pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 586/2020
Sb., se za slova „souvisejících zákonů“ vkládají slova
„a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných
opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů,“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 191/2020 Sb., o některých
opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie
koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se
soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů
a právnické osoby a o změně insolvenčního
zákona a občanského soudního řádu
§ 21
V § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/2020 Sb.,
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epide-
mie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se
soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů
a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona
a občanského soudního řádu, se za slova „o ochraně
veřejného zdraví“ vkládají slova „a podle § 2 zákona
č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epide-
mii onemocnění COVID-19 a o změně některých
souvisejících zákonů,“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 22
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem násle-
dujícím po dni jeho vyhlášení.
(2) Ustanovení § 1 až 8 pozbývají platnosti
uplynutím dne 28. února 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Sbírka zákonů č. 94 / 2021 Strana 874 Částka 38
95
ZÁKON
ze dne 25. února 2021
o kompenzačním bonusu pro rok 2021
Parlament se usnesl na tomto zákoně České re-
publiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kom-
penzaci některých hospodářských následků souvise-
jících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem
a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného
koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo
s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto
ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).
ČÁST DRUHÁ
KOMPENZAČNÍ BONUS
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu
v případě osoby samostatně výdělečně činné
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba
samostatně výdělečně činná podle zákona upravují-
cího důchodové pojištění.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu může
být pouze ten, kdo ke dni 5. října 2020 byl
a) osobou podle odstavce 1, nebo
b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost
je přerušena ode dne, který nastal po dni
12. března 2020.
§ 3
Subjekt kompenzačního bonusu v případě
společníka společnosti s ručením omezeným
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také
fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ru-
čením omezeným založené za účelem dosažení
zisku, která má
a) nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými oso-
bami a jejichž podíl není představován kmeno-
vým listem, nebo
b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny,
a jejichž podíl není představován kmenovým
listem.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu podle
odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni
5. října 2020,
b) byl ke dni 5. října 2020 daňovým
1. rezidentem České republiky, nebo
2. nerezidentem České republiky, který před-
pokládá, že splní všechny podmínky pro
uplatnění snížení daně za zdaňovací období,
do něhož spadá příslušné bonusové obdo-
bí, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních
z příjmů.
(3) Subjektem kompenzačního bonusu podle
odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ruče-
ním omezeným, která v bonusovém období byla
a) v úpadku nebo v likvidaci nebo
b) nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou oso-
bou podle zákona upravujícího daň z přidané
hodnoty.
(4) Subjektem kompenzačního bonusu podle
odstavce 1 nemůže být dále společník společnosti
s ručením omezeným,
a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví
za žádné z 2 skončených zdaňovacích období
daně z příjmů právnických osob bezprostředně
předcházejících bonusovému období nepřekro-
čil částku 180 000 Kč, nebo která předpokládá,
že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnic-
tví za první dosud neskončené zdaňovací ob-
dobí daně z příjmů právnických osob, po jehož
Sbírka zákonů č. 95 / 2021Částka 38 Strana 875
celou délku tato společnost vykonává činnost,
nepřekročí částku 120 000 Kč, a
b) která nebyla ke dni 5. října 2020 daňovým rezi-
dentem České republiky, nebo jiného členského
státu Evropské unie nebo Evropského hospo-
dářského prostoru.
(5) V případě, že je fyzická osoba společníkem
více společností s ručením omezeným, posuzuje se
splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke
každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 4
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby
vykonávající práci na základě dohody o práci
konané mimo pracovní poměr
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také
osoba, která vykonávala v rozhodném období práci
na základě dohody o práci konané mimo pracovní
poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní
měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměst-
nanec a současně nevykonávala jinou činnost, v je-
jímž důsledku by byla účastna nemocenského pojiš-
tění jako zaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná
o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském
pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a)
bodech 12 a 13 zákona upravujícího nemocenské po-
jištění.
(2) Dohodou o práci konané mimo pracovní
poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda
o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti
podle zákoníku práce.
(3) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona
rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího ne-
mocenské pojištění.
§ 5
Společná ustanovení pro subjekt
kompenzačního bonusu
(1) Subjekt kompenzačního bonusu je daňo-
vým subjektem.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu nemůže
být osoba, která v bonusovém období byla nespo-
lehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle
zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(3) Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zá-
kona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec
a manžel nebo partner podle zákona upravujícího
registrované partnerství.
(4) Rozhodným obdobím je období od 1. červ-
na 2020 do 30. září 2020. Subjekt kompenzačního
bonusu podle § 4 může pro splnění podmínek podle
tohoto zákona jako rozhodné období použít obdo-
bí 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez-
prostředně předcházejících bonusovému období.
§ 6
Předmět kompenzačního bonusu
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je vý-
kon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon čin-
nosti společnosti s ručením omezeným, které je sub-
jekt kompenzačního bonusu společníkem, v bonuso-
vém období, v němž nastal den, za který se posky-
tuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více
těchto činností byly významně dotčeny v důsledku
ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1,
a to zejména z důvodu
a) nutnosti uzavření či omezení provozu provo-
zovny subjektu kompenzačního bonusu nebo
provozovny společnosti s ručením omezeným,
b) karantény nebo izolace podle zákona o ochraně
veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) sub-
jektu kompenzačního bonusu nebo jeho za-
městnance,
c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního
bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči
o dítě v případě jeho zaměstnance,
d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo
jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti
subjektu kompenzačního bonusu nebo společ-
nosti s ručením omezeným nebo
e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb po-
třebných pro výkon samostatné výdělečné čin-
nosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
společnosti s ručením omezeným.
(2) Předmětem kompenzačního bonusu v pří-
padě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 je
výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se
jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve
srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné
nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze
příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3) Předmětem kompenzačního bonusu v pří-
padě subjektu kompenzačního bonusu podle § 3 je
Sbírka zákonů č. 95 / 2021 Strana 876 Částka 38
výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se
jedná o
a) společnost s ručením omezeným, u níž převa-
žující část příjmů ve srovnávacím období bez-
prostředně pocházela z jedné nebo více těchto
činností, a
b) subjekt, u něhož převažující část příjmů ve
srovnávacím období bezprostředně pocházela
z jedné nebo více těchto činností společnosti
podle písmene a); přitom se zohlední pouze pří-
jmy odpovídající podílu společníka v této spo-
lečnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona
o daních z příjmů.
(4) Pro splnění podmínky podle odstavců 2 a 3
lze namísto
a) převažující části příjmů zohlednit převažující
část přidané hodnoty pocházející z dané čin-
nosti a
b) srovnávacího období použít rozhodné období.
§ 7
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby
vykonávající práci na základě dohody o práci
konané mimo pracovní poměr
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je také
výkon práce na základě dohody o práci konané
mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocen-
ském pojištění v bonusovém období, v němž nastal
den, za který se poskytuje kompenzační bonus, po-
kud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na
straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho,
že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena
v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření
podle § 1.
(2) Předmětem kompenzačního bonusu v pří-
padě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 je
výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná
o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhod-
ném období plynula od zaměstnavatele podle od-
stavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle
§ 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3) Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze
namísto převažující části příjmů zohlednit převažu-
jící část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
(4) Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se ro-
zumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompen-
začního bonusu
a) v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci
konané mimo pracovní poměr a který mu za
toto období zúčtoval započitatelný příjem
v částce zakládající účast na nemocenském po-
jištění a
b) ke dni 5. října 2020 uzavřenu dohodu o práci
konané mimo pracovní poměr.
§ 8
Společná ustanovení pro předmět
kompenzačního bonusu
(1) Činnost se považuje za významně dotče-
nou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám
z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této
činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 %
průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích
z téže činnosti ve srovnávacím období.
(2) Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc
bezprostředně předcházející bonusovému období.
(3) Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě
jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listo-
padu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se
shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezpro-
středně předcházejících bonusovému období. Lze-li
takto určit více období, je srovnávacím obdobím to,
které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí.
(4) V případě, kdy se subjekt kompenzačního
bonusu podle § 2 stal osobou samostatně výdělečně
činnou podle zákona upravujícího důchodové pojiš-
tění později než v první den srovnávacího období
určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím
kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních
měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních mě-
síců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.
(5) V případě, kdy společnost s ručením ome-
zeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu po-
dle § 3 společníkem, vznikla později než v první den
srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je
srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě
jdoucích kalendářních měsíců v rámci období
prvních 6 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu
tato společnost existovala.
(6) V kalendářním dni, kdy trvá nařízená ka-
ranténa subjektu kompenzačního bonusu, který je
účasten nemocenského pojištění, se za významně
dotčenou vždy považuje
Sbírka zákonů č. 95 / 2021Částka 38 Strana 877
a) samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu
kompenzačního bonusu a
b) činnost společnosti s ručením omezeným, které
je tento subjekt kompenzačního bonusu společ-
níkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na
kompenzační bonus tohoto společníka.
§ 9
Vyloučení nároku na kompenzační bonus
(1) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká
nárok na
a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upra-
vujícího zaměstnanost za kalendářní den, za
který obdržel kompenzační bonus,
b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který
obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zá-
kona upravujícího zaměstnanost,
c) kompenzační bonus za kalendářní den, za který
obdržel v České republice nebo v některém
z členských států Evropské unie nebo Evrop-
ského hospodářského prostoru podporu souvi-
sející se zmírňováním následků výskytu koro-
naviru označovaného jako SARS CoV-2, s vý-
jimkou podpory poskytované v rámci pro-
gramu Antivirus nebo programu tento pro-
gram nahrazujícího, a podpory, která slouží
k úhradě nájemného, a
d) kompenzační bonus podle § 3 za kalendářní
den, za který společnost s ručením omezeným,
které je společníkem, obdržela
1. v České republice nebo v některém z člen-
ských států Evropské unie nebo Evropského
hospodářského prostoru podporu související
se zmírňováním následků výskytu korona-
viru označovaného jako SARS CoV-2, s vý-
jimkou podpory poskytované v rámci pro-
gramu Antivirus nebo programu tento pro-
gram nahrazujícího, a podpory, která slouží
k úhradě nájemného, nebo
2. z důvodu zaměstnání tohoto společníka pod-
poru poskytovanou v rámci programu Anti-
virus nebo programu tento program nahra-
zujícího.
(2) Subjektu kompenzačního bonusu může ná-
rok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní
den pouze
a) podle § 2, 3 nebo 4,
b) jednou v případě, že je společníkem více společ-
ností s ručením omezeným,
c) jednou bez ohledu na počet významně dotče-
ných činností a
d) jednou v případě, že vykonává činnost na zá-
kladě více než jedné dohody o práci konané
mimo pracovní poměr.
(3) Kompenzační bonus je započitatelným pří-
jmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené po-
dle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zá-
kona upravujícího státní sociální podporu.
§ 10
Výše kompenzačního bonusu
(1) Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč
za každý kalendářní den bonusového období.
(2) V případě subjektu kompenzačního bonusu
podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu
za bonusové období překročit rozdíl průměrné mě-
síční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech vý-
znamně dotčených činností ve srovnávacím období
a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně
dotčených činností ve srovnávaném období.
(3) V případě subjektu kompenzačního bonusu
podle § 4 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč
za každý kalendářní den bonusového období.
(4) V případě subjektu kompenzačního bonusu
podle § 2 a 3 činí výše kompenzačního bonusu
500 Kč za každý kalendářní den bonusového ob-
dobí, za který je kompenzační bonus poskytován
pouze z důvodu významného dotčení činnosti podle
§ 8 odst. 6.
§ 11
Bonusové období
(1) Bonusovým obdobím je kalendářní měsíc
v období od 1. února 2021 do 31. března 2021.
(2) Vláda může nařízením stanovit jako další
bonusové období kalendářní měsíc v období od
1. dubna 2021 do 31. prosince 2021, a to pro kalen-
dářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových
opatření podle § 1.
Sbírka zákonů č. 95 / 2021 Strana 878 Částka 38
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU
§ 12
Správa a správce kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se spravuje jako daň
podle daňového řádu.
(2) Kompenzační bonus je vratkou daně z pří-
jmů fyzických osob ze závislé činnosti.
(3) Správcem kompenzačního bonusu je fi-
nanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů
daňového subjektu, který podal žádost o kompen-
zační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 13
Žádost o kompenzační bonus
(1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě
žádosti o kompenzační bonus, která kromě obec-
ných náležitostí podání obsahuje také
a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek
pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b) účet u poskytovatele platebních služeb v české
měně, na který má být kompenzační bonus vy-
placen,
c) identifikaci společnosti s ručením omezeným,
jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzač-
ního bonusu,
d) určení jedné nebo více činností podle § 6 odst. 1
nebo § 7 odst. 1,
e) průměrnou měsíční výši příjmů podle § 8
odst. 1 ve srovnávacím období a výši příjmů
podle § 8 odst. 1 ve srovnávaném období a
f) údaj o době trvání nařízené karantény v případě,
že má být kompenzační bonus poskytován z dů-
vodu významného dotčení činnosti podle § 8
odst. 6.
(2) Žádost o kompenzační bonus se podává za
bonusové období.
(3) Žádost o kompenzační bonus lze podat
nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového
období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, ná-
rok na kompenzační bonus zaniká.
(4) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňo-
vého řádu lze v případě žádosti o kompenzační bo-
nus učinit také pomocí elektronické kopie doku-
mentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané
na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bo-
nusu.
(5) Pokud je žádost o kompenzační bonus
podána ve formě elektronické kopie dokumentu
opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se
za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení nepro-
dleně zasílá správci bonusu na jeho žádost informaci,
že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o naří-
zení karantény subjektu kompenzačního bonusu
a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti
a sdělení informace se použije § 58 daňového řádu
obdobně.
§ 14
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby
činné na základě dohody o práci
konané mimo pracovní poměr
(1) Žádost o kompenzační bonus podle § 4 ob-
sahuje kromě náležitostí podle § 13 také
a) identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho
straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1,
b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní
poměr podle § 4 odst. 1 a
c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní
měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu
účasten nemocenského pojištění na základě do-
hody o práci konané mimo pracovní poměr
podle písmene b) v rozhodném období.
(2) Kopii mzdového listu podle odstavce 1
písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele
prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1.
§ 15
Stanovení kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se stanoví za bonusové
období.
(2) Kompenzační bonus se považuje za vymě-
řený dnem podání žádosti o kompenzační bonus,
a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzač-
ního bonusu a počtu dní bonusového období upra-
vené podle § 10 odst. 2.
(3) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu
k odstranění pochybností nebo na základě daňové
kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik
Sbírka zákonů č. 95 / 2021Částka 38 Strana 879
nároku na kompenzační bonus a kompenzační bo-
nus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve
výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu
a částky nově zjištěné.
(4) Ve lhůtě podle § 13 odst. 3 lze žádost
o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně
žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kom-
penzačního bonusu do evidence daní, správce bo-
nusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání.
Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu
může na jejím základě doměřit daň nebo kompen-
zační bonus.
(5) Povinnost uhradit penále z částky doměřené
daně nevzniká.
§ 16
Placení kompenzačního bonusu
(1) Vyměřený kompenzační bonus správce bo-
nusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bo-
nus se eviduje na samostatném osobním daňovém
účtu daňového subjektu.
(2) V případě, že je kompenzační bonus posky-
tován z důvodu významného dotčení činnosti podle
§ 8 odst. 6, správce bonusu jej předepíše do evidence
daní až poté, kdy na základě informace od České
správy sociálního zabezpečení ověří splnění pod-
mínky pro vznik nároku na kompenzační bonus
podle § 8 odst. 6.
(3) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného
kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem
a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez
zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzač-
ního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě
kompenzačního bonusu nevzniká. Přeplatek se vrátí
bez ohledu na jeho výši.
(4) Vrácení přeplatku podle odstavce 3 se pro-
vede bezhotovostně na účet u poskytovatele plateb-
ních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti
o kompenzační bonus.
(5) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu
rozhodnutí ani exekuci.
(6) Poskytovatel platebních služeb může fi-
nanční prostředky odpovídající vyplacenému kom-
penzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu
na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce
přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele pla-
tebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušné-
mu orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo
exekuci.
ČÁST ČTVRTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY
DO ROZPOČTŮ OBCÍ
§ 17
Příspěvek obci
Za účelem zmírnění negativních dopadů působ-
nosti tohoto zákona do rozpočtů obcí se zavádí pří-
spěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek
obci“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 18
Výše příspěvku obci
(1) Výše příspěvku obci se stanoví tak, že částka
odpovídající čtyřem pětinám podílu obcí podle zá-
kona upravujícího rozpočtové určení daní na vypla-
ceném kompenzačním bonusu se mezi obce rozdělí
na základě prováděcího právního předpisu k zákonu
upravujícímu rozpočtové určení daní, který stanoví
procentní podíly jednotlivých obcí na částech celo-
státního hrubého výnosu daní, ve znění účinném ke
dni, ke kterému je příspěvek poukazován Minister-
stvem financí.
(2) Příspěvek obci není účelově určen a nepo-
dléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 19
Společná ustanovení k příspěvku obci
(1) Příspěvek obci poskytne Ministerstvo fi-
nancí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního
rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním
obvodu se obec nachází.
(2) Příspěvek obci poukazuje Ministerstvo fi-
nancí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního
čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu
předepsaných kompenzačních bonusů.
(3) Příspěvek obci převede kraj do 5 pracovních
dní od připsání na účet kraje na účet obce vedený
u České národní banky podřízený státní pokladně
podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
Sbírka zákonů č. 95 / 2021 Strana 880 Částka 38
ČÁST PÁTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY
DO ROZPOČTŮ KRAJŮ
§ 20
Příspěvek kraji
Za účelem zmírnění negativních dopadů působ-
nosti tohoto zákona do rozpočtů vyšších územních
samosprávných celků (dále jen „kraj“) se zavádí pří-
spěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek
kraji“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 21
Výše příspěvku kraji
(1) Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že
částka odpovídající čtyřem pětinám podílu krajů po-
dle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na
vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi kraje
rozdělí na základě procenta, kterým se jednotlivé
kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení
daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je pří-
spěvek poukazován Ministerstvem financí.
(2) Příspěvek kraji není účelově určen a nepo-
dléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 22
Společná ustanovení k příspěvku kraji
(1) Příspěvek kraji poskytne Ministerstvo fi-
nancí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního
rozpočtu.
(2) Příspěvek kraji poukazuje Ministerstvo fi-
nancí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního
čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu
předepsaných kompenzačních bonusů, a to na účet
vedený u České národní banky podřízený státní po-
kladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravi-
dla.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 23
V případě, že osobě vznikl za stejný kalendářní
den současně nárok na kompenzační bonus podle
tohoto zákona a na kompenzační bonus podle zá-
kona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu
v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatel-
ské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru
SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, provede
se při jejich předepsání vzájemné započtení.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následují-
cím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Sbírka zákonů č. 95 / 2021Částka 38 Strana 881
Sbírka zákonů 2021 Strana 882 Částka 38
Sbírka zákonů 2021Částka 38 Strana 883
Sbírka zákonů 2021 Strana 884 Částka 38
Sbírka zákonů 2021Částka 38 Strana 885
Sbírka zákonů 2021 Strana 886 Částka 38
Sbírka zákonů 2021Částka 38 Strana 887
UPOZORNĚNÍ ODBĚRATELŮM
Tato částka je rozesílána přednostně před částkami 36/2021 Sb. a 37/2021 Sb.
Redakce
Sbírka zákonů 2021
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 289, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné
objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, tel.: 516 205 175,
e-mail: sbirky@walstead-moraviapress.com. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího
roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního
ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2021 činí 6 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: Walstead
Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné a objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky –
knihkupci – 516 205 175, e-mail – sbirky@walstead-moraviapress.com. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz – Drobný prodej – Brno:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Obchodní galerie IBC (2. patro), Příkop 6; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihku-
pectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Pardubice:
ABONO s. r. o., Sportovců 1121; Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 3: Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, Řipská 23, BMSS START, s. r. o., Olšanská 3; Praha 4: Tiskárna Ministerstva vnitra, Bartůňkova 4; Praha 6: DOVOZ TISKU
SUWECO CZ, s. r. o., Sestupná 153/11; Praha 10: MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Ústí nad Labem: KARTOON, s. r. o.,
Klíšská 3392/37 – vazby sbírek tel. a fax: 475 501 773, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45. Distribuční podmínky
předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů
a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování
předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace:
informace na tel. čísle 516 205 175. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně
č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.
Strana 888 Částka 38
8 591449 038010
21
ISSN 1211-1244